Na bruslích z Nové Pece do Stožce

Momentka z trasy Nová Pec - Stožec

Celodenní projížďku na inlinech jsme plánovali již od konce loňského léta jako zpestření obvyklého “obyčejného“ ježdění na dráze. A protože náš plán nedošel realizace ani během podzimu, chtěli jsme využít první jarní příhodný termín, abychom si jej konečně splnili. Jako cíl výletu byla vybrána šumavská cyklostezka Nová Pec – Stožec, kde jsme hodně bruslařů potkali již o posledních prázdninách a svou délkou 16 kilometrů nám přišla dlouhá právě tak akorát.

Jako další plus pro výběr trasy se nám zdála možnost absolvovat v případě nepříznivého počasí, nebo v případě jiné nepředvídané komplikace část cesty vlakem. Železniční trať vede v samé blízkosti cyklostezky, takže je možné nasednout do vlaku hned v několika stanicích.

Ráno nasedáme do auta a necháváme za sebou oblohu plnou mračen, ze kterých občas spadne pár kapek. Cestou se utěšujeme, že to takhle přece nemůže zůstat po celý den. I když je pořád pod mrakem, stále neprší, což posiluje naši víru ve zdárný průběh dnešní výpravy.

Dorážíme do Horní Plané na břehu lipenské přehrady, kde se rozhodujeme zahnat obavy z počasí návštěvou cukrárny na náměstí. Ačkoliv je teprve krátce po osmé hodině a do začátku sezóny zbývá ještě pár týdnů, je otevřeno a nabídka sladkostí není vůbec špatná. Cukrárna funguje zároveň jako prodejna keramiky. Určitě by se našlo pár věcí, které by stály za koupi, ale odoláváme a zůstáváme u čaje a zákusku. Po snídani nám zbývá jen posledních osm kilometrů do Nové Pece.

Nová Pec je téměř liduprázdná a tak na velkém parkovišti nedaleko nádraží parkujeme úplně sami. Obouváme brusle a vyrážíme po cyklostezce směrem na Stožec. Stezka je dostatečně široká, takže i tři bruslaři mohou jet vedle sebe a povrch je také kvalitní. Zpočátku jedeme po dlouhé rovince, ze které je pěkný výhled na samý počátek přehrady Lipno. Asi po kilometru se stezka začíná klikatit a přidává se železniční trať, kterou budeme mít na očích téměř po celou cestu. Železnice cyklostezku často přetíná, napočítali jsme celkem devět přejezdů, které je zapotřebí přejíždět opatrně. Nejobtížnější nám přišel přejezd číslo dvě, protože mu předcházel poměrně prudký sjezd a pokud to bruslař neubrzdí, musí přejezd překonat v poměrně vysoké rychlosti. Jinak je samozřejmě lepší před přejezdem zastavit a prostě jej přejít. Celá trasa ale vede víceméně po rovině a nenajdeme na ní žádná opravdu prudká klesání a stoupání, takže i inline začátečník ji může v pohodě absolvovat.

Krajina kolem stezky je nádherná, vidíme Vltavský luh, Vltavu, Studenou Vltavu. Řeka, okolní krajina a železnice vytváří pohádková zákoutí a výhledy. I když je krátce po zimě a jaro zde sotva začalo, je tu krásně. Navíc krátce poté, co jsme vyjeli vysvitlo sluníčko a na obloze rázem není ani mráček.

Po dvou hodinách cestování dorážíme na rozcestí Černý Kříž. Jeden takový kříž tu od roku 2006 skutečně stojí. Máme za sebou dvě třetiny cesty, zbývá nám posledních pět kilometrů. Míjíme vlakové nádraží a za sílícího větru pokračujeme směrem ke Stožci. Okolní příroda v poslední třetině cesty se nám už nezdá tak hezká jako tomu bylo v úseku který máme již za sebou. Konečně dorážíme do Stožce. Poslední půlhodina cesty nás stála dost úsilí, protože jsme jeli téměř neustále proti nepříjemnému větru.

Odměnou za překonané obtíže nám má být oběd v stožeckém penzionu Pstruh. Mají otevřeno, ale k našemu překvapení je i teď koncem dubna plno. Naštěstí na volné místo nemusíme čekat víc než pár minut a po usednutí se můžeme věnovat studiu jídelního lístku. Nabídka je pestrá, obsluha rychlá a tak si brzy pochutnáváme na objednaném jídle. Přes okno restaurace bohužel také vidíme že začíná pršet. Po obědě uvolňujeme místo dalším čekajícím a protože stále drobně, ale vytrvale prší, rozhodujeme se využít možnosti absolvovat zpáteční cestu vlakem. Při přesedání v Černém Kříži sice déšť ustává, ale cyklostezka je mokrá a jízda na bruslích by byla příliš riskantní. Nastupujeme tedy do přípoje směrem na Novou Pec, kde jsme asi za čtvrt hodiny.

I přesto že jsme si museli odpustit zpáteční cestu na bruslích, jsme s výletem spokojeni. Vyzkoušeli jsme si že celodenní bruslařský výlet je v našich silách a plánujeme že se sem brzy (a za příznivějšího počasí) vrátíme a celou stezku projedeme skutečně tam i zpět.

Trasa Nová Pec – Stožec je pro inline bruslaře skutečně ideální a můžeme ji každému doporučit. Díky tomu že jsme se sem vypravili ještě před letní sezónou jsme během dne potkali jen několik dalších lidí a měli tak pro sebe dostatek prostoru. O prázdninách bychom patrně neměli stezku víceméně sami pro sebe jako tomu bylo dnes. Ale i tak to určitě bude stát za to a určitě se sem ještě vrátíme.

 

 

Na trať Nová Pec – Stožec jsme se stihli vrátit ještě v témže roce, tentokrát na podzim. Počasí nám přálo, takže jsme absolvovali po svých i zpáteční cestu. Bylo krásně, fotografie vypadají lépe, proto jich ještě pár zveřejňujeme…

Fotogalerie z podzimní cesty z Nové Pece do Stožce.

 

Chcete-li, zanechte vzkaz.

Nekomentováno to “Na bruslích z Nové Pece do Stožce”

  1. Hosting napsal:

    Vylet na Plesne jezero je nadherna cesta vedouci neporusenou divokou prirodou, kde je porad na co se divat. Vetsi cast vyletu vede po asfaltove ceste ale nudit se urcite nebudete. Jdete z Nove Pece po zelene turisticke znacce.

Zanechte komentář